Andulky

Andulky (Rod Melopsittacus)

Rod andulek zahrnuje pouze jeden jediný druh vyznačující se zeleným základním zbarvením, dlouhým ocasem a velikostí cca 18 cm. Zařadit je lze blízko neofém (Neophema) a papoušků rodu Pezoporus

Znaky, velikost, váha.

Volně žijící andulky mají světle zelené zbarvení, černé vlnky na zadní části hlavy a na zádech a na křídle bílý proužek. Na tvářích mají modré skvrny, na masce šest pravidelných hrdelních teček. Duhovka je světle žlutá, zobák olivově šedý a nohy šedomodré. Samci mají modré a samice hnědé ozobí. Mláďata jsou celkově matnější a mohou jim zatím chybět hrdelní tečky.

Přirozená oblast výskytu, biotop, potrava.

Andulky jsou rozšířeny téměř po celé pevnině, převážně však ve vnitrozemí. Obývají tím pádem nejrůznější biotopy. Upřednostňují ovšem polootevřené suché oblasti (savany, porosty mallee, stepi se solnými půdami, oblasti s porosty lipnicovitých trav (Spinifex) a mulgy, nebo zemědělské půdy). Každopádně se nikdy nezdržují daleko od vodního zdroje. Pokud vyschne, odstěhují se jinam. Andulky jsou odkázány na semena rostlin, vyskytujících se v nižších stupních vegetace. Ačkoliv bylo dokázáno, že se živí téměř 40 různými složkami potravy, semena, plody, bobule či živočišné složky z vyšších pater vegetace se ve složení jejich potravy neobjevovaly.

Sociální organizace a rozmnožování.

Andulky žijí vždy ve velkých hejnech. V rámci hejna pak tvoří velmi pevné páry. Místo jejich výskytu určují zásoby vody a dostatek potravy. V případě, že se jim jednoho nedostává, stěhují se na jiné místo a původnímu se pak třeba i léta vyhýbají. Před odletem krouží hejna nad oblastí a pravděpodobně se tím snaží k odletu motivovat ostatní skupiny. Hnízdění začíná v srpnu a trvá do ledna. Mezi obvyklá hnízdiště patří dutiny stromů, pařezy, kůly plotů a příležitostně dokonce díry vyhloubené v zemi. Samice snáší vejce na podestýlku z tlejícího dřeva a sedí na nich přibližně 18 dní. Samec samici mezitím krmí. Mláďata pak vylétávají přibližně za 30 dní. Ve 4-5 měsících se mláďata začínají přepeřovat a dosahují pohlavní dospělosti. Tito papoušci se tak přizpůsobili extrémně suchým podmínkám, v nichž musí přivést na svět potomky co nejdříve.

Všeobecná doporučení k chovu.

První andulky se v Německu objevily v polovině 19. století. Roku 1855 se podařil první odchov, ale takto odchovaní ptáci nebyli schopni reprodukce. Teprve až po několik generacích se začaly rozvíjet produktivní chovné kmeny. Dnes patří andulky vedle zebřiček pestrých a kanárů po celém světě k nejčastěji chovaným domácím ptákům. Považujeme je za plně domestikované. Rozmnožování probíhá nepřetržitě a problémů, tělesná výška se zvětšila na 23 cm a vznikl bezpočet barevných mutaci Asi po 150 letech od prvního dovozu byli do Kolínské zoo znovu dopraveni ptáci odchycení ve volné přírodě. Nedaří se je zatím tak úspěšně odchovávat jako jejich domestikované příbuzné. Mláďata jsou proto předávána pouze specializovaným zařízením a ptačím parkům ve snaze udržet tento malý původní vzorek druhově čistý. Andulky jsou stále běžně chovány v klecích, které by však měly mít přijatelné minimální rozměry. Pravidlem by se také mělo stát, že je nebudeme držet osamoceně. ale budeme usilovat alespoň o chov v párech. Mnohem přirozenější je samozřejmě chov ve voliérách s chráněným prostorem, který v zimě nevymrzá. Chovatelé zaměřující se na barevné mutace, andulky často chovají v boxech po dvou, což je z hlediska ochrany práv zvířat nepřijatelné. Těmto ptákům by měli alespoň po zakončení období hnízdění na několik měsíců umožnit volný pohyb ve voliéře. Andulky jsou na chov nenáročné. Spokojí se s běžnou směsí pro andulky a v období vyvádění mláďata s vaječným krmením nebo krmením pro odchov mláďata. Můžeme je chovat jak v párech, tak ve skupinách. Musíme jim jen poskytnout tolik hnízdních budek (o velikosti 15 x 15 x 25 cm), kolik máme potenciálních chovných párů. Při odpovídající teplotě je odchov možný v jakémkoliv ročním období. Samice snáší 4-6 vajec, na nichž sedí sama po dobu asi 18 dní. Mláďata vylétávají po 30 až 35 dnech, již během jednoho týdne začnou sama přijímat potravu. Pohlavní dospělosti dosahují již přibližně za 100 dní. Můžeme je beze strachu z agresivního chování ponechat v přítomnosti rodičů. K chovu bychom je neměli připouštět před dosaženým devátým měsícem věku. Po třech snůškách je třeba jim dopřát několikaměsíční odpočinek.