Mutace andulek

Dnes vám ukážu a popíšu mutace andulek.

Zelená s normální kresbou

Toto zbarvení odpovídá barvě divokých andulek. V očích mnoha milovníků ptáků je právě tato barva ze všech nejhezčí. Zelené andulky se vyskytují ve světlém, tmavém a olivovém odstínu. Všechny mají zářivě žlutou obličejovou škrabošku, šest černých teček (hrdelních znaků) na hrdle, fialové lícní skvrny a černé vlnkování na hlavě a na hřbetě. Spodní strana bývá zářivě světle zelená, sametově tmavozelená nebo příjemně olivová.

Modrá s normální kresbou

Modré andulky jsou následkem mutace, při níž žlutá barva z peří zcela vymizela a převládla modrá strukturní barva. Obličejová škraboška je bílá, tělo modré. Nedotčeny bývají černé hrdelní znaky a černé vlnkování na hřbetní straně. Proti barvě zelené je modrá recesivní (zelená ji dokáže potlačit a modrá se proto neprojeví za přítomnosti zelené). Křížíme-li zelené a modré andulky, je potomstvo zelené, výjimečně se štěpí na modrou. Dvě takové zelené andulky mohou mít modré potomky, kdežto modrý pár nikdy zelená mláďata nemá.

Šedá a šedozelená

Při výzkumu buněk peří se ukázalo, že se v nich neodráží modrá barva spektra, ale jen šedá. Zajímavé je, že tato šedá barva není dědičně recesivní, dokonce ani proti původní zelené barvě. Není ani dominantní, protože tmavý faktor běžný u andulek všech zelených odstínů zůstal zachován. Lícní skvrny jsou u obou šedé. Pokud se kříží šedé a modré andulky, objevují se u mladých obě barvy. Při páření šedých se zelenými nikdy nedostaneme zelené, ale šedozelené. Tito ptáci mají zvláštní tmavou šedozelenou barvu.

Skořicová kresba

Skořicové andulky nemají černé, ale skořicově hnědé vlnkování na horní straně a také skořicové hrdelní znaky. Při této mutaci se v peří uchovaly jenom hnědé melaniny (barvivo), kdežto černé vymizely. Také letky jsou šedohnědé, kdežto u normálně zbarvených andulek jsou tmavošedé. Barva znaků kolísá od skořicové do tmavohnědé, základní zbarvení bývá pastelové. Skořicový faktor se dědí podle pohlaví. Jenom u samečků se objevuje skořicová, samičky mohou faktor pro tuto barvu zdědit, ale samy tak nikdy zbarveny nebudou.

Opalíny

Když se zelení nebo modří ptáci opálově lesknou, dostávají jméno podle nejkrásnějšího drahokamu opálu. Následkem zředění melaninu kreseb se stává, že vlnkování na hlavě a na krku zcela vymizí. Na hřbetě vzniká klín ve tvaru V bez vlnkování a krovky křídel nesou veliké černé, někdy splývající skvrny. Opalíny mívají hrdelní znaky nápadně velké a často jich bývá větší počet, takže se navzájem překrývají. Letky mají široké příčné pruhy v základní zelené nebo modré barvě. Zato ocasní pera mívají podélné lemy u základu světlé.

Andulky s plavou kresbou (falby)

U těchto andulek vymizel nejen černý, ale také hnědý melanin (jiné barvivo) a nahradil ho žlutý nebo červenohnědý feomelanin. Následkem toho jsou vlnkovaní na hlavě, křídelní krovky a hřbet velmi světlé. Tito ptáci mívají červené oči s bílou duhovkou. Dají chovat ve všech barvách, ale většinou jsou mnohem méně výrazné než ostatní. Základní barva je nejlépe patrná na kostrči. Nejkrásnější jsou bílé a žluté, na nichž nacházejí pozoruhodné uplatnění žlutohnědé kresby na hřbetní straně.

Recesivní straky

Tato mutace ptáků se objevila v roce 1930 v Dánsku, na výstavě v Kodani, proto jsou dodnes známé jako dánské straky. Jsou skutečně pestré, mají nepravidelné vzory a zářivé barvy, takže se jim také říká harlekýni. Znakem těchto recesivních strak jsou velké tmavé oči a růžově zbarvené ozobí. Dokonce ani u dospělého samečka není modré.

Dominantní straky

Tento typ strak se poprvé objevil v roce 1935 v Sydney v Austrálii. Proto se někdy tito ptáci nazývají australské straky, ale od roku 1956 se hojně chovají v Evropě. Jsou to velké, velmi pravidelně kreslené straky, jejichž důležitým rozlišovací znakem je žlutá nebo bílá skvrna na krku. K pravidelnosti pestrého zbarvení často patří, že ptáci mají žlutý nebo bílý pruh uprostřed spodní části hrudi, Jsou to tzv. pásové straky.

Žluté andulky

Od lutina se liší tím, že nemá červené, ale černé oči s bílou duhovkou. Ozobí je u samečků modré a u samiček hnědé, kdežto lutina mají po celý život ozobí růžové. Vyskytují se také čistě žluté andulky s velkýma černýma očima, které mají naopak tmavou duhovku a růžové ozobí. Ty vynikají čistou žlutou barvou bez jakýchkoliv známek melaninů a bez zelenavého nádechu. Tohoto stavu bylo zřejmě dosaženo náhodným křížením s recesivními strakami a ptáky se světlými letkami. Tito ptáci jsou dost vzácní!

Bílé andulky

Byly vyšlechtěny ze světle žlutých a bledě modrých a mají černé oči, takže to nejsou albíni. Nebylo to tak jednoduché, protože první generace byla vesměs světle zelená, ale měla vlohy pro bílou. Po spáření těchto světle zelených ptáků se mezi bledě modrým a bledě žlutým potomstvem objevily i požadované bílé andulky. Jsou mezi nimi i čistě bílé, ale většina má více nebo méně zřetelný modrý nádech. Přesto jsou velmi hezké!

Lutino

To jsou světle žluté andulky s červenýma očima a světlou duhovkou. Většinou bývají sytě a čistě žluté, jen někdy se objevuje zelenavý nádech. Ozobí, nožky a drápky zůstávají po celý život růžové, lícní skvrny jsou bílé. Údajně jsou méně nadané.

Albino

Bílé andulky s červenýma očima jsou albíni a také mívají modravý lesk. Jejich ozobí, nožky a drápky jsou vždy zbarveny světle růžově.

Modrá se žlutou škraboškou

Žlutá škraboška je ideální zbarvení, které se objevuje u modrých andulek v podobě žluté obličejové masky a černě skvrnitých ocasních per. Kontrast mezi čistě modrým peřím na těle a žlutou škraboškou je výrazný. Hlavně je nutné dosáhnout u tohoto barevného typu, aby žlutá barva kromě masky nezasahovala i ostatní peří. Tento typ vidíme nejčastěji u ptáků tyrkysově zbarvených. Lícní skvrny jsou fialové.

Texas Clearbody

Je jednou z nejčastěji se objevujících mutací na výstavách. První Clearbody jak napovídá název byly odchovány v roce 1950 v Texasu (USA) a později z této mutace vznikla další forma (s dominantní dědičností) pojmenovaná dle chovatele, který ji vyšlechtil - Easley Clearbody. Na výstavách se ovšem setkáme s Texas Clearbody. Dědičnost u Texas Clearbody je vázána na pohlaví, ale je navíc dominantní nad jinými andulkami.

Chocholaté andulky

Tito ptáci s chocholkou vypadají roztomile a vesele. Mohou mít chocholku špičatou, více méně vztyčenou nebo kulatou, případně polokulatou, která vypadá jako čepička nebo pážecí účes, který napodobitelně zdobí hlavičku ptáka.

Blackface

Je zřejmě jednou z nejčerstvějších novinek neboť zatím nebyla na výstavách presentována. Tuto mutaci šlechtí od roku 1992 pan Van Dijk z Holandska a do dnešního dne se ji nepodařilo více rozšířit. Příčinu můžeme s největší pravděpodobností hledat nejen v dědičnosti, která je recesivní, ale i ve velké úmrtnosti mláďat. Velké množství tmavého melaninu, které je patrné především v oblasti hlavy, je možným krokem pro vyšlechtění černé andulky. Ale to je zatím budoucnost, tak nepředbíhejme....